Dospělí mívají strach, že nebudou při natáčení přirození, ale spontaneita dětí je brzy vtáhne. Nervozita opadá také poté, co vidí vystříhané momenty a zažijí význam sledování videa.
Překonáme-li obavu z natáčení, získáme možnost vidět, čím podpořit rozvoj svého dítěte, jak zlepšit vztahy a chování. A to určitě stojí za to!
Pro rodiče
Kdy může video pomoci rodičům?
- při sociálně-emočních problémech dítěte, při neschopnosti navazovat vztahy,
- při výchovných problémech,
- u problémů s učením, jídlem, s řečí,
- při sourozeneckých problémech,
- u nadměrného pláče miminka,
- v náhradní rodině pro budování a posílení dobrých vztahů,
- v situacích opožděného vývoje dítěte, hyperaktivity, autismu,
- v momentech ohrožení odebrání dítěte z rodiny.
Markéta, maminka 2 dětí (5 a 3 roky)
„S touto metodou jsem byla obecně seznámena. Nicméně jejím přínosem jsem byla velmi příjemně překvapena. Poskytuje možnost nahlédnout na naše vlastní jednání s odstupem. Objevit, co v naší komunikaci funguje, co můžeme posílit, aby se zlepšil náš vztah s druhou stranou. V průběhu komunikace si často tyto „maličkosti“ neuvědomujeme a nedokážeme ocenit jejich vliv. Nejsilnější „AHA“ momenty, pro mne byly ty, kdy jsem v mé komunikaci s dětmi viděla, jak obrovský vliv má neverbální komunikace. Pohled z očí do očí. Vyjádřit skutečný zájem a hlavně být v komunikaci s dětmi opravdu přítomný a jak obrovský vliv to má na náš vztah.“
DOPORUČENÍ ZE ZAHRANIČÍ PRO OHROŽENÉ A NÁHRADNÍ RODINY
Národní ústav pro zdraví a péči ve Velké Británii (NICE) uvádí, že zpětná vazba pomocí videa je levný způsob intervence, který může být použit ke zlepšení reakcí pečovatele na emocionální potřeby dítěte a k podpoře bezpečné vazby (attachment). Dále uvádí, že programy, využívající tímto způsobem video mohou pomoci zajistit stabilnější prostředí pro dítě a mohou předcházet problémům eskalovaným až do bodu, kdy je nutno dítě směřovat do náhradní rodinné péče.
V Nizozemí existuje program využívající video pro podporu rodičů, který je dostupný všem náhradním rodičům v Nizozemí.
(Pokyn NICE guidelines NG26 z listopadu 2015)